Vločka

Bezdomovci pro zahřátí
popíjí denaturovaný líh,
konečně přišla zima,
konečně začal padat sníh.

Vločky dopadají na zem,
jedna z nich mi je milejší,
milejší, než ty ostatní.
Proč? Z moci té nejhorší.

Její krátká existence
hned by se na zemi roztála.
Život jí netrvá dlouho-
několik vteřin, bez mála.

Chci ji vzít do dlaně, zachránit,
nechat ji žít dál,
avšak v ruce se mi roztála,
aniž bych ji byl znal.

Ten krásný duch zimy
snaží se mě omámit,
ale pamatujme drazí:
Vločky nelze zachránit.