=O jednom kovboji

~~~~~~~~~~~
Vousy má z cesty jako mech na tváři
z děravé vesty pupek mu září
klobouk ten nechal v jedné hospodě
kde černé točené měl po obědě.
Život je tvrdej tak někdy si stýská
proč od ní utekl vždyť byla mu blízká
sedl si na bobek hlavu má v dlaních
zásnubní prstýnek měl kdysi na nich.

---

Ten se pak ztratil stejně jako ty
po sobě jsi nechal smutek a trampoty
co měla dělat tak raději odešla
bez tebe se kovboji na jiném ranči obešla.
Stalo se nestalo sám život to asi chtěl
že někdo jiný teď její lásku měl
a ty se touláš nic se ti nedaří
žere tě samota žerou tě komáři.

---

Došel až k rybníku kde rybářka žila
ona se s tulákem pod vrbou zasnoubila
spolu se starají o rybník i les
on by jí klidně i modré z nebe snes.
A když se setmí měsíc se usmívá
a hvězdy šeptají i to se stává
sice jen ve snu anebo v pohádce
a proč ne už je to o lásce
♥ ♥ ♥.