Uprostřed pokoje hoří svíčka,
jasným plamenem líbá holé zdi.
Já sedím v koutě,
a když přivřu víčka,
napočítám do pěti,
na bledá líčka
dopadne první paprsek slunce.
Noční děsy se rozplynou
v záplavě denního svitu
a já,
navzdory svému strachu,
s tváří na oko nevinnou,
sfouknu svíčku ...