Kostra s černou kápí
Sedím u hrobu,
krev je všude,
dýchat nemohu,
už tu bude.
Slza se z očí hrne,
vítr fouká,
tělo tuhne,
bouře bouchá.
Objeví se postava,
kostra s černou kápí,
smrt zastává,
každý se trápí.
Kosa připravená,
jenom máchnout,
jsem znavená,
začínám slábnout.
Život není,
tělo se uvolní,
mysl v prach se změní,
slzy se neroní.
Komentáře (5)
Komentujících (5)