Bubliny

Dýcháš v rytmu tamtamů
a palouky ti naslouchají
myslíš na placentu ohniváka
tu orlotvárnou hvězdokupu
jak vibruje ve světlinách mechů
a ve frontě na zářící zorničky
zamrzly v medu tvoje vrkoče...

Číháš za cihlou zlata
ve vraku z láskobolných ruin
a noc pije inkoust z per pošetilých
to jen démoni hrají bridž
a prozařují – odlesky tamburín
a tvá tvárná nehtová lůžka
polykají slzy vláken křižáků
tvé panenky zmodraly
poblíž venušina pahorku...

Karma je jako fotopast
anonymně stopuje pár hvězd
když oživlý kámen zapláče
zašeptají žáruvzdorné rampouchy
o bublinách zrození
o malinách probouzení...