Anotace: věnováno té černé kočce, co jsem nedávno potkala. Nepřeběhla mi přes cestu, jenom šla kolem.
Schováváš se pod deštníky očních víček
potulný baletky už tu nejsou
utekly a zapomněly zhasnout v hrudních koších
mezi žebry to občas táhne
na kůži novin jsou kolečka od hrnků s kávou
jsi poloviční bohém s nevinností na krku
páteře toulavejch koček jsou mosty do ráje
posloucháš tlukoty cizích srdcí
a občas tak trošku bolíš
blues a svatozáře z pouličních světel
a nikdy nevyřčený zůstaň
lhali o tíze mlhy na lopatkách
ranních kocovinách
a malejch bledejch jizvách ze smutku a opuštění.
kolik písmenek dokáže způsobit jedna černá kočka:) takových setkání víc ...***
19.03.2016 22:36:18 | Ragnell