tady to musí být

hledám místo kde se banány jí postupně a předností jsou vitamíny
a ačkoliv nevím kam pořád jdu vím s určitou jistotou že nejdu sám
bez břehů nebylo by proč plavit se za lepším světem
jo ale až to řeknu uslyšíš jen některá slova
a tak se ti bude zdát že k tobě mluvím s plnou hubou
ale ne
sjíždím svahy toho tvého údolí a mezi tvými rty je krajní mez
mezera bez přestání vtahuje mou spící duši
bolí mě z toho celý člověk spaluju kalorie ale
necítím se být svobodnější
ani šťastnější
je to jenom jako banánovníkem se neprokoušeš
když nevíš kde začít
jednou jsme na cestě do světa kde zítra znamená žít až do včerejška
patníky neurčují cestu
je to v pořádku tak to bylo myšleno už na počátku
je to v počátcích ještě na tom musíme pracovat
někde tady v těchto místech už musí být
no ty víš co
chtělo by se mi křičet že kurva jo
ale já jenom nepřišel na to jak šeptat nahlas
kde vzít materiál na stavbu vzducholodě
co by mě dostala přes vysoké hory
dobiješ baterie a zase se vrátíš čelit všem možným slupkám od banánů
věčně hladovým opicím
uštěpačným dobrým zvykům a papouškům
ve skleněné džungli s pískem z železného prachu
pojď se mnou dovnitř do mé hlavy
ukážu ti sbírku zvadlých kytek a vyschlých motýlů
uvařím ti kávu když zůstaneš na mé lodi
na mé straně na mém ostrově hnízdě v okolí životu nebezpečných mozkožravých červů
víš že v žirafách je radiátor ukrytý až na spodku žeber
a že v potrubí mračen jsou díry?
jako světlo voda jimi protéká
netuším kolik je hodin už nenosíme hodinky a nedíváme se na hvězdy
víme stále víc a víc já vím víc než když jsem nic nevěděl
ale je to už hodně nebo je to ješě málo?
pořád chodím a někdy nevím proč to dělám
jsou rána kdy chci umět roztáhnout závěsy a rozbít okna
a jsou dny které už v životě nepotřebuju
stále se těším na věci které nikdy nebudu mít
práškujou pole a já si mnu jizvu na ruce
je to v pořádku
tak to bylo myšleno tohle bylo v plánu
je to tak jak to má být
pořád chodím a nacházím věci které jsem vůbec nehledal
za sklem se zdá být svět vřelejší a přívětivější
a nadějnější
nejlíp se začíná když nevím že se začíná
je to v pořádku
takhle to mělo být
banány jsou tu od toho aby se vědělo kudy kam a proč a s kým a jak
tady někde to už musí být
někde tady musí být
ty víš co
a já to tak dlouho hledal
dokud hledám
chodit nepřestanu
než se všichni sjedeme tak zemřeme
než se všichni sejdeme tak už nic nebude

stromy jsou už v plném rozkvětu a tráva se mnou od loňska nemluví
zapomínám na puchýře z mládí a tak mě nebolí
že v modrém zelená tolik není
není tolik jako kdysi
v zástrčkách jsou už skoro všichni které jsem znal

pojď se mnou tam kde já chci jít a veď mě
černá je nová barva tohoto léta
němci už přicházejí
v písku zahrabané hodinky - cibule
ještě se točí ozubená kolečka na průsečíku osobních dějin
hodinky jdou
sypou se
duna za dunou
je to v pořádku
někde tady už to musí být a tak jak to je
tak to zůstalo
až se všichni sejdeme tak zemřeme
až se všichni sejdeme tak už nic nebude