Bleděmodré dálky lán
vítr nezbedný, ten lhář
bílé mráčky rozcuchal
místo tebe hladí tvář
Za humny voní fialky
sluníčko petrklíč, tráva
zas tě zve vánek do dálky
vrznou vrátka, dvorku máváš
potok, řeka, třpytné vody
blatouchy září, zlatý jed
všechny jara vnadné svody
až ke mně tě přivedou hned
...Vaše básně jsou vskutku nádherné a obdivu-hodné :_) Vyzařuje z nich cosi, co skryto ve Vaší duši a to je milé .:-)
30.04.2016 11:05:17 | tvořilka