Nehoda

V prachu u cesty ležíš
nemůžeš se zvednout
jak ses tu ocitl sám ani nevíš
chtěl by ses pohnout

Ale ono to nejde
něco je špatně
necítíš nohy, necítíš ruce
necítíš vlastně nic

A cítíš vše, svět se točí
bolest prostupuje celé Tvé tělo
chceš křičet bolestí
ale nemůžeš něco ti brání

Ty už totiž křičíš
ale neslyšíš co
něco Ti brání slyšet sám sebe
šílíš z toho, že neovládáš svoje tělo

To si dělá co chce
zaostřuješ svůj zrak
vidíš zlomenou nohu
vidíš krev a svoji kost

Přibíhají k tobě lidé
ale ty je nevnímáš
vnímáš bolest a ta pomalu ustupuje
zrak se Ti kalí,
upadáš do vysvobození…