Střípek krásy

Růží vede zdá se snad

potok z pramene teplého

původu prapodivného

vede potok skrz růžový sad

Voda chuť má zvláštní

barví myšlenky v míze

balí to pavoučí příze

je hořká a sladce čpí

Marně rytíř v potoce stojí

voda vytéká z hluboké země

a tak rytíř jen stojí němě

a hledí v růžový sad

Země vysychá a potok též

rytíři nestůj tam! Utíkej!

Raději roky prach cesty polykej!

Toho sadu se navždy střež!

Dlouhé míle máš ještě před sebou

navždy povezeš růžový květ

dokud nebudeš bělý kmet

dokud tvé bodláčí vody potoka zalejou