Pro Annie

Jak hořce se pije ze vzpomínek
na časy kdy jsem asi ještě něco znamenala (jo pro tebe)
Chtít nechat vše plynout jak do vody hozený kamínek...
(jak mě to učil můj tatínek)
Tak proč mlčení bolí,
když by mělo uzdravovat?
Chtěla bych vše nechat v sebe vytetovat
tak aby nezbylo nic
(jen sposta prázdné plochy pro lepší věci).
Ale jelikož nejde vůbec nic říct
nebo spíš se bojím že ke mně budeš krutá,
(rusovlásko červeno černá)
teď když víc nesnesu...
Proto raději nic v náznak nehlesnu,
tím spíš když si stále pamatuješ,
jak nejlíp mi můžeš ublížit.

Naučilas mě věřit,
že ten čas byly prázné sloky
písně utopie tří
o tom jak vypadá svět.

Už jen kvůli tomu,
opustit chci svoji starou smlouvu
(pakt tří nesmrtelných gracií)
Být co nejdál pryč,
protože ze strachu
bojím se na tebe podívat
(tak trochu).