Přátelství odlišných

Přátelství odlišných

Úplněk se rychle blíží,
tvůj šas potichu se plíží.
Citíš jak pomalu se měníš,
občas z toho vzteky pěníš.
Někdy se až musím smát,
jak se snažíš proti tomu bojovat.
...
Už je tady doba tvá,
doba temná, doba zlá.
Naše přátelství musí překonat další překážku,
naštěstí k tomu nepotřebujeme přetvářku.
Je to ale opravdu těžká zkouška,
horší neř-li nekonečná bouřka.
Já upír, ty vlkodla,
tomu říkám protiklad.
Upíří sají krev, protože musí,
zabíjení se mi hnusí.
Vlkodlaci zabíjejí pro potěšení,
beze spěchu - pomalé mučení.
Co bych však pro přítele neudělala,
i kdyby mě královna potrestala.
Je to jediný den,
naštěstí jen.
...
Už ta doba nastala,
tvoje síla povstala.
Jdeš ven, tolik krve proléváš,
zem jí přímo zaleváš.
Já tu stojím opodál,
stojí jako král.
Vedle mě leží mladý muž,
v ruce malý stříbrný nůž.
Na krku dvě malé dirky se skví,
každý jistě od koho ví.
Ještě dýchá, nebojte,
pozorně se naň dívejte.
Můj lov se pomalu chýlí ke konci,
je to kvůli nebezpečnému slunci.
Ty ještě vesele zabíjíš,
tolik lidí pobíjíš.
Já však už musím jít spát,
tvému sudu tě zde ponechat.
...
Tak dobrou noc/den přiteli...