Když ztratíš naději...

Když ztratíš naději…


Hledím na vodu, která rychle teče pode mnou,
pak se otočím a sleduji auta, která tady po mostu jedou.

Otočím se zpět k vodě
a stále si opakuju, že to bude v pohodě.

Najednou pocítím, že to musím udělat,
stejně tu není nikdo, kdo by mě měl rád.

Za chvíli se nikdo nebude moci kouknout do mých očí,
naposled se nadechnu, zavřu oči - a skočím.




(PS.: Pro šťouraly: nic v tom nehledejte, momentálně prožívám šťastné období.)