Anotace: Lidstvo se tak nějak nedokáže obejít bez potoků krve. Ale proč, do háje?
V té první linii,
tam humor přechází,
tam štěstí pomíjí,
tam je moc nesnází.
Padají bombičky,
držtičky trhají,
tělíček kousíčky
rozsypou po kraji.
Fragmenty granátu
řítí se na syna
stejně jak na tátu
a život zhasíná.
V plícičkách žalný kal,
střevíčka na kaši,
kdo toto zosnoval,
jistě mu haraší.
A
Kdo toho stvoření
řídí se rozkazy,
ten jeho bláznění
vědomě provází.