Nějak smutno je mi
v téhle naší zemi
v různých koutech světa
krutost s válkou vzkvétá
Ono dávno často bylo
že se různě bídně žilo
lidi už jsou takoví
po majetku hladoví
Ti co místo rozumu
holdují jen konzumu
ti mě zcela děsí
lásko, cite kde jsi...
Skoro všichni světa mocní
z té své moci onemocní
u nás jako na pouti
na smetišti kohouti
zrady proti sobě kují
svému egu vyhovují
Po bohatství kde kdo prahne
opasek si neutáhne
svoje zločiny všem vnutí
i těm bídným bez obutí
Když se zlatem kliky blyští
nebude už žádné příští
my jen pořád vem kde vem
znovu pustošíme zem...
Zoufale dál mohu pět
kdo by to však ještě čet :-(