Vyplivuješ další probdělou noc kterou sis právě vyčistil zuby
pamatuješ na pocity psů bez domova?
polož si ruku na srdce a stiskni ho
jako bys tisknul holku co se bojí cizích
měst a životů
kde by tě mohla najít unaveného v hrnečku od kávy
na nahejch zádech veřejný úzkosti jsou vyvěšený plakáty zvoucí na koncerty
ptá se tě jestli znáš Roberta Smithe
a nad hlavou zpívají ptáci
nezní to melancholicky
je jenom další jaro
a psi bez domova pořád nemají
kde a pro koho žít.
Zde jasno nad hvězdy svit a slunce jas, že není již co vytýkat a to podotýkám, že černým veršům dvakráte nehodluji. Chtělo by to více bílého světla, neb barva je bílou čistých a vyvolených.
02.05.2016 22:07:20 | Father Freddy