zázrak...

Každou noc
a každý den,
věřím v zázrak ten,
co zázračnou má moc.

Každou vteřinu,
za noci tmavé,
naklepávám peřinu
a myslím na ně.

Kolik jich zemřelo
kolik jich zůstalo žít?
Co zhynout nemělo,
přesto musí v zemi hnít?

Kolik jich nespatřím,
kolik jich neznám?
Kritiky nešetřím,
byť báseň ztrácí svůj význam.

Každou noc
a každý den,
věřím v zázrak ten,
co zázračnou má moc.

V zázrak, co vrátí je
V zázrak co přijde.
Nemyslím déšť, co kytky na hrobu zalije.
Myslím zázrak, co bude tu,
než duch z těla vyjde…