Zvuk

Zasel jsi střípky nejistoty
do duší zlomených andělů
kráčíš stopami zavátými strachem
do nekonečna probdělých nocí
jsi zrádce vlastních očí
vnímáš už jenom zvuk
jako ozvěnu svázanou v popelu
zajatci cizích osudů
jako posedlí hledající náhradu
za chyby, co neponaučí
ta hudba nezní tak jako dřív
už nechci vědět, které všechny
zradil jsi