V pološeru

Tma našlapuje opatrně,
rozsévá písek z lazuritu.
Vítr rozptýlil mrtvé ohně,
po chladné poušti snů a citů.

Sedím nad vínem nedopitým,
poslouchám kroky v pološeru.
Noci jsou pusté v prázdném domě,
nemůžu spát a tak jsem vzhůru.

Tma našlapuje opatrně,
a nikoho se nedotýká.
Tvé tělo hladí cizí dlaně,
jen budík ještě tiše tiká...