Rozpuštěn v temnotě
zažívám slast,
poprvé a naposled.
Popravčí četa
nabijí své zbraně.
Nevinný viník
se se strachem kaje.
Rozpuštěn v pravdu svou
stejně nemá naději.
Rozpuštěn v temnotě,
je konec.
Trochu se mi to plete, první osoba přechází v třetí...
Rozumím rozpuštění v temnotě, ale jde to i ve své pravdě?
No, ale co se divím, je to přeci jen mužská myšlenka...