euforie

Pole mění svoje barvy
a uzavřelo tě do zakázaných končin

Bolelo to v srdci
Bolelo to sladce
jako nahý těla v noci

a když přivál vítr heroin
zamiloval jsem se

do zápalu Anarchie
do řádu chaosu
a nespočetných orgasmů

do zvuku rockových dnů
co mi přinesli klid

našel jsem svůj řád
řád ve vagínách dlouhovlasých dcer
a na dně mužských stisků

miloval jsem
zamlžený okna od kouře
a prázdný flašky na dně bývalých jezer

bylo to jako šukat dítě
bez smilovaní
s naivitou šílenýho psychopata

a každej jako ty
se jednou probudí

z ničeho
z prázdnýho sexu
z nemocných myslí

a nebo chcípne