Ranní

Sedávám o těch nocích
kdy jsou ryby do zalknutí němé

a měsíc je lampion ve větvích
a po očích mi přecházejí laně
a břehy jsou plné poztráceného jara.

Ranní mlha jde po špičkách
dýchavičná a ostrá jako tíseň
a zaplňuje skřivání písně nahotou
a možná trochou šerosvitu
ze zítřejšího jitra...

Sedávám o těch nocích
kdy jsou břehy do zbláznění prázdné

a těším se z pohledu na nebe
jak taje.