Když nebe bylo nekonečné
a tma skýtala pohodlí
Když cesty domů krátila jsem
a ráno připomínala
Když slova byla mnohoznačná
a jindy jich netřeba
Když víno v ústech hořklo
a stejně teklo dál
Když teplo dlaní uzdravilo
a pomohlo mi vstát
Když bylo snadné znovu dýchat
a nepochybovat
Už tehdy věřit neměla jsem,
že ty oči nemohly by lhát.