Na cestu

Daleké jsou ty vody
co tě ponesou
a kéž jsou tvé dny spočteny
až když dorazíš domů

Posadím ti anděla na rameno
a nechám tě jít
však tě zas potkám na konci hrací desky

Na bíledni světa se rojí medúzy
a lákají poutníky do bažin
jsi jako osamělá loďka vprostřed moře
a já teď dokouřím a půjdu

a snad budu ten břeh
u kterého za pár eonů
znovu vyhodíš kotvu.