Nikoho nepotrebujem

Nikoho nepotrebujem

Anotace: ...

Už som sa narodil
 
pradávno
 
a nemám vyťahané ruky
od iných rúk
ako naivné dieťa
v premnoženej
rodine
 
neustále skáčem
bungee jumping
z rána do noci
a stále ma to hodí
k budíku
ako pingpongovú loptičku
pripravenú
na ďalší odpal
 
dni vnímam
ako plnku
presladenej torty
a oblizujem si prsty
ako starý dedo
listujúci v novinách
rukami čo sú
ako jesenné lístie
 
šuchocú 
ako priveľké papuče
na ceste do kuchyne
pre pohár mlieka
 
 
nalejem si aj sám
a keď rozlejem
tak si sám 
utriem slzy
ako zaprášenú hlaveň
brokovnice
a sám vystrelím
odborné nadávky
do škodoradostného priestoru
 
sám si zodpoviem
každodenné bohovraždy
tak si šetrite
porotcovský honorár
na iné životy
 
odborníci tých druhých
 
 
nežiadam
o uznanie
pochvalu
ľútosť
 
už ani o lásku
 
tá sa rozsypala
ako cukríky
z dlane
potravy pre
Parkinsona
 
nepotrebujem svedkov
keď prikladám prsty
na hladké krky
ako šál
zamotaný do kolesa
motorky
čo nestihne
zabrzdiť
 
sám si aj vypijem
ako pokrčený list
popísaného papiera
topiaci sa
v potoku
pri sídlisku
a ráno sa sám zobudím
aby som mohol pokračovať
piť
v práci
ako potrhaná rukavica
na opustenej stavbe
v období dažďov
 
nechajte si
pseudokamarátske rozbory
smútku a trápení
ako v Beverly Hills 90210
a neberte mi rohy
 
som zúrivý pes
ktorému siahajú
na potravu
a už poznám chuť
ľudského mäsa
 
krvou si leštím
črevá
ako záhradná hadica
v letnom období
a keď sa zotmie
sám si ľahám
do príbytku 
vystrašených stien
a ticho načúvajúcich
susedov
či pred spaním 
opäť nezahájim
streľbu z balkóna
novou aparatúrou
keď už som nestihol
koncert The Prodigy
 
sám jem
sám spievam
sám sa milujem
 
ako zabudnutý vojak
na zablátenom poli
posiatom mrtvolami
ako umelé hnojivo
v kvetináči
a len ťažko je rozoznať
kde končí krv
a začína nádej
na pitnú vodu
 
sám utekám 
pred nebezpečenstvom
a sám som nebezpečný
ako otvorená britva
pohodená na zemi
v materskej škole
 
sám sedím na záchode
sám pľujem z balkóna
na zamilované páry
a sám som
sám
 
sám sa vznášam
nad masami ľudí
a chrlím oheň
ako päste
v poslednom kole
o titul majstra
samoty
 
už to asi aj chcem
 
napokon
sám budem ležať
aj v truhle
Autor Nervaque, 14.07.2016
Přečteno 400x
Tipy 13
Poslední tipující: JSJ, bogen, Frr, Robin Marnolli, hanele m., Philogyny1
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Když čtu Vaše věci přijde mi, že ten, kdo umí takhle psát, nemůže samoty se bát, možná by stačilo se trošku lidem více otvírat.
Vždycky si říkám, že tak dlouhé básně nedočtu, ale u Vás musím.
já to vidím s nitrem trošku ven :)

19.07.2016 09:37:26 | JSJ

líbí

Říkám si že nebudu psát komentář ale copak můźu jen to přečíst a jít.Tvé psaní je mi hodně blízké jsi tu jako pirátská loď ve vodách které nemusí být vždy modré,dáváš ze sebe to co mě fascinuje i děsí vždy když to přečtu říkám si ten chlap má zaneřáděnej život neboť tohle psaní je samo nitro sopky takže jsem musela něco napsat nešlo jen vrznou tip a čus...tohle mi nejde u dobrýho díla.Jasně nic ti to nedá v posunu to jen kritika ale já zatím u tebe nemám co kritizovat jen snad že jsi dobrej což mě štve:D

15.07.2016 10:45:22 | xoxoxo

líbí

člověku samotnému dobře i nedobře ... ale to ty víš:)

14.07.2016 18:06:55 | Ragnell

líbí

Líbí se mi to..jen v některých pasážích..je příliž "ako".

14.07.2016 18:04:58 | Robin Marnolli

líbí

slovenština je krásná a líbí se mi hlavně slova, co vůbec nezní česky, jako třeba tady "šuchocú"..

14.07.2016 15:43:03 | hanele m.

líbí

Také jsem nejraději sama a mám ráda slovenštinu :)

14.07.2016 14:51:22 | Philogyny1

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel