Ptáš se co bolí víc
než osamění?
Když dohasíná naděje
a ztrácí se
v nenávratnu
jak zbytky kůže
z popálených dlaní
Když marně doufáš
že z pocitů vytěsníš
ty k uzoufání stranou
a přesto že víš
jak chutná zrada
znovu a znovu
v důvěře ohneš hlavu
jak do oprátky
před popravou
v ozvěnách hlasů
co zraňují ještě dřív
než stačí něco říct
Tak tohle bolí
tisíckrát víc...
oprátky jsou jen iluze, do kterých vkládáme svou hlavu..co takhle láska..pro zástavu(srdce)
31.07.2016 20:32:56 | básněnka
...srdce se mohou zastavovat pro lásku třeba na každém rohu, mám totiž povinné školení resuscitace( 3x do roka):-))
31.07.2016 20:39:15 | Nikita44
úžasná ST... jen mne mrzí, to vědomí probolené pravdy Jani :-(
Ukládám si ji s Tvým dovolením do oblíbených.
19.07.2016 21:52:31 | Malá mořská víla
...a kdesi ve slabinách duše mokvá tříska...až opouzdří se nebem-stane se z ní perla...:-D*ST*
19.07.2016 20:56:58 | Frr