Hypochondrův žalm

Nechci dál se dívat
jak mi život z těla mizí
ať už konečně přestane se stmívat
v té mé zaprášené mysli

Smrt je všude
a přitom nikde snad
však stále cítím že jednou přijde
a vím že neudělá čelem v zad

Je to jisté prokletí
v mojí hlavě dubové
smrt mne drží v zajetí
my hypochondři jsme jí sluhové

Věrně hlásáme její ideji
celý svůj ubohý život
je to těžké příteli
umírat když jsi mladý idiot

A tak dál každý měsíc skoro
já se smrtí do tance se dám
je to tak trochu psycho horor
když každý měsíc na jinou nemoc umírám