Utažený obojky

 

Některý vzpomínky jsou jako štěňata

odkopnutý pod postel

schoulený

připravený kousnout a připomenout se

 

řekni

jak se cítíš

 

pán co si kupoval noviny říkal že láska je zvláštní věc

poslední dobou slovy

ve stylu chybíš mi

šetřím

 

dneska jsou veřejný náruče otevřený do jedenácti

přijď

vím že nikdo nebude doma

nikdo

tě nebude hledat

postrádat

držet se tě

nebo si kapat do očí tvoje slzy

 

co je s tebou

řekni

vzpomínáš na umění odchodů

bez rozloučení?

 

důležitý je umět to tak

aby to nebolelo

 

a jednou za čas si napsat

na znamení

že život a lidi v něm jsou

rozbitý

jako hračky

 

dotkni se nebe než bude pršet

a stiskni ho

 

na znamení že život je v pořádku

a pořád existujou bezpečný místa kde se dá schovat

a nepřipadat si

jako to štěně

plný vzpomínek.