Antropoid Mosquito Papaya

neumím vyjádřit radost tak jako všichni kolem
proto
jen upřeně hledím do dálky
uvnitř hlavy ale tančím štěstím bez sebe

rozhodl jsem se pro tebe zemřít
udělat velký čín
gesto na které se nezapomíná
jen doufám že tam nebudeš
až roztaju
jako led
nad ohněm
a ve snech

není člověk často sám sebou
i když
jen proplouvá myšlenkami ostatních
a hledá záchytný bod
který by ho dovedl
domů

až budu stát na prahu konečného rozhodnutí
s ohňostrojem za zády
věřím že u toho budeš se mnou
i když tady nebudeš



žiju

ale už není čas





už mě nechej být teď přišla doba
kdy mě necháš na pokoji
když je mi všechno jedno
krásně jedno
ale musím splnit co jsem si předsevzal
zasít
co po mně sklidíte


blýská se na lepší časy























písnička pro všechny ohňostrojem lapené lidi