Bez lásky jsi žebrákem i kdybys byl král
Slyšíš to mámivé vábení dnes?
To milence v náruč volá les.
V korunách stromů vítr ševelí,
přitul se k břízce, smrku nesmělý,
Omamná vůně lesní pryskyřice,
probudí touhu, rozbuší srdce.
Jak pavučinka rozprostřený mech,
slyší můj hlas i tichý vzdech.
Nespěchej domů, ty můj milý,
zůstaňme spolu ještě chvíli.
Les to je Boha přístřeší,
kdo se zde miluje nehřeší.
Předem vše odpuštěno
Přečteno 357x
Tipy 23
Poslední tipující: Kathleena, roztoč_v_mé_hlavě, Iva Husárková, Nikita44, Gigy, Jort, Amonasr, Philogyny1, Kubíno, zdenka, ...
Komentáře (16)
Komentujících (8)