Alespoň na chvíli
být světlem
prostoupit
do Tvých očí
půjčeným pohledem
pozorovat svět
když se pootočí
na okamžik
stát se křivkou
Tvých srdečních čar
Alespoň na chvilku
mít křídla
vznést se až k záři
na obzoru
pro Tebe
pohnout Sluncem
o kus dál...
Jako bych to už někde četl a jestli ano určitě jsem dal supertip jestli se mi to jen pomíchalo a já se pletu dám jej nyní. Pro tu myšlenku to stojí za to.
29.08.2016 22:24:42 | klaun
Až dojemně vyjádřená láska k synovi
29.08.2016 21:52:00 | jitka.svobodova
díky Jituško, ona ta láska se nedá vyjádřit slovy, ale když už nějaká najdu, tak pak to vypadá takhle:-)))
29.08.2016 22:27:41 | Nikita44
... kdyby šlo alespoň o kousek, alespoň o ten nejmenší ...:)*
29.08.2016 21:47:29 | Ragnell
Dopřál bych vesmíru
Den
Na zemi v objetí všech stínů
co radost vrhá
bez slunce a světel
Třeba pod peřinu :)
29.08.2016 21:38:15 | poeta
Za tuhle krásu, snad jen poděkování... velmi křehká báseň, čtu s úsměvem a je mi dobře :-)
Krásné a zářivě jasné, Nikitko.
29.08.2016 21:35:31 | Helen Zaurak