PO VŠEM
je po všem
snad úleva?
to stěží
spíš prázdno
jalový klid
stíny pochybností
i přes pár zaklepání
po rameni
je opravdu po všem?
na chvíli snad
na tu dutou chvíli
do níž se zvolna kradou
ze zpětných zrcátek opomenutí i chyby
jak škodolibě dokáží se šklíbit
a co dál?!
opruzují odkudsi nepřející spratci
když z praku do hlavy ti střílí
okousané pecky
z nezralých plodů lenošení
kolotoč otáčí se dál
to jen na okamžik
jako bys zůstal viset ve vzduchu
a mozek levitoval
falešnou iluzí
že aspoň na okamžik mohlo by být po všem
není
Praha, 30.8.2016
https://www.youtube.com/watch?v=wcLgdvspkAU
Poděkování - vlastně teď nepíšu k této konkrétní básni, která mi přinesla úlevu, ale i zneklidnění, zamyšlení a snad i pochopení. Až dosud jsem myslela, že žiji civilizovaně, nedotknuta nástrahami okolního světa. Po přečtení Tvého úvodu (autor píše o sobě), si připadám jako domorodec žijící v řídce obydlené pustině, bez vody a možnosti obrany před rozbouřeným oceánem, který právě objevil svého šamana. Skláním se před Tvojí moudrostí, ó Amonasre a děkuji za Tvé bubnování, které zní jako tlukot srdce Matky Země.
01.09.2016 10:45:20 | Iva Husárková
Jééé, moc děkuju, ale zároveň se stydím a červenám... Už jsem si mockrát říkal, že bych měl něco se svým profilem zase udělat, zestručnit ho jen na pár vět a nechat za sebe mluvit jen mé texty. Jenže mám pořád něco důležitějšího před sebou než korigovat svou sebeprezentaci na profilu. Každopádně jsi mi udělala radost a vážím si Tvých slov - beru je ale se vší pokorou a žádné iluze si o sobě sám ani po jejich přečtení raději nedělám... :-))
Ať Ti to stále tak bezvadně píše - mám na mysli Tvá díla, samozřejmě ;-)
01.09.2016 10:59:35 | Amonasr
Ó Amonasre, už nikdy nebudu stejná... (nezlob se, prosím, za trochu té nadsázky), ale musím dodat tohle - ještě jsem se (z časových důvodů) nedopracovala k nahlédnutí do Tvé tvorby. Jen jsem tak švenkla, jako vždy zjišťuji, co autor o sobě prozradí, na Tvůj úvod, který je sice delší, ale pokud by mě nezaujal, nebavil, nic mi nedal, odešla bych z něj po pár větách. Četla jsem dál a dál a zjišťovala, jak nekonečně jsi moudrý a také pokorný, slova mě pohladila a dovolila krásnu vejít do mé duše. Hojivý balzám a lék, to myslím naprosto vážně. Jsi filozof a vzhlížím ke Tvým slovům. Osobně bych nic neměnila, ó Amonasre, dovol žíznícím napít se ze studnice Tvé živé vody a potěšit jejich srdce... možná to vypadá, že jsem zhulená, asi jsem, je opojné a nekonečně krásné poznat někoho tak čistého a přitom skromného. Děkuji za ty pocity.
01.09.2016 11:15:40 | Iva Husárková
:-D Čte se to krásně, strašně mě ale přeceňuješ, i když vnímám samozřejmě i tu určitou nadsázku a nadlehčený tón - zaplaťpánbu za ně ;-)) No, aspoň mám tedy alibi, že na ten profil nemůžu ještě nějakou chvíli sáhnout, když jsi se pro mě tak hezky rozepsala :-)) Stejně teď nebudu vědět další dva měsíce kam dřív skočit, tak mám tím pádem po tu dobu díky Tobě o jednu protivnou starost míň a bude se mi o něco lehčeji dýchat. Takže ještě jednou pokorně s úsměvem děkuji a klaním se :-))
02.09.2016 00:01:47 | Amonasr
Kočka Šklíba má přece devět životů, je prakticky nesmrtelná... *)
31.08.2016 07:28:19 | Philogyny1
:-D Jo, kočky, ty to mají jasné - ale kolik životů má člověk? Nějaké už mám za sebou, ale raději nebudu počítat, abych se nevyděsil, jestli mi nějaký ještě vůbec zbývá. Možná už žiju ten poslední, ale nepřipadá mi zas tak špatný... ;-))
31.08.2016 18:25:30 | Amonasr
ono...z které strany...duté zve...pro nová naplnění..naplněné zase křičí...že vlastně nic není...někdy až do zbláznění...na kolotoči dění...pro nic dění...iluzorní chtění...(úsměv ranní...z.)
31.08.2016 04:59:29 | zdenka
Díky za zajímavou reflexi, Zdeno - jako když se prostupují kruhy na hladině :-)
31.08.2016 18:21:38 | Amonasr