Divná doba sobectví

​Mám pocit z dnešní doby,
že otevřely se hroby
a spousta lidských zombí
po ulicích nám tu bloudí.

Nenávist je rána kyjem
co nepřekřičí tak to zbijem
plnou hubu zvláštní víry
místo lásky v srdci díry.

Jdeme všichni přes mrtvoly
jsou to jenom travní stvoly
tak je rychle překročíme
svoje blízké odstrčíme.

Klapky v očích nenávisti
na venek jsme všichni čistí
uvnitř ale hniloba
co se děje pro Boha?

Už mě to tu strašně sere
nakopat vás do prdele
probudit vás z letargie
modlitba vás neumyje.

Rozkol šije naše činy
vše se děje bez příčiny
srdce jako z kamene
zloba tíhou břemene.

Všechno je tu naopak
krásně hladké naomak
uvnitř ale sobectví
to je to, co v nás tkví.