Lupus

Co rozdmýchává ten plamen, jenž v hrudi mě pálí?
Proč údy se chvějí a bezmocně zmítají?
Proč kolem zřím ohnivá kola
A přeci cítím, že se topím v temných vlnách městské stoky?

Nechtěně počatý mrzák by snad šťastnější byl nežli já
Leč není mu dopřána ta chvíle útrpná a těžká
Jako tisíce mramorových soch
Posazených na plicích

Asi neumoudřila se hvězda šťastná
Padající z oblohy na tvrdou zem zaslíbenou podrážce
Odrážela se ze štěrku vzhůru, padala dolů zpět
Uvnitř mé hlavy zpola spící, zpola ohlodávané klinickou zástavou

V uších duní desítky kopyt krvelačných kovových koní
Prsty spalují žáry slévárenské pece
A v plicích tančí smog, prach a tenká vrstva dehtu
Inu, čerstvý vzduch léčí

Po duze svezl se skřet s obrovským bubnem
Buší na něj pod mými okny celý den i noc
Z námelu chystá alkaloidovou kaši
A krmí mě tím slizem před spaním

Jednou, jednou možná
Kofein, tein či vitacit
Vyvedou mě z opojení a trýzně trapitelů neznámých
Do té doby však zbývá snášet hoře