Z BALKÓNU
Z BALKÓNU
Z BALKÓNU
měsíční srpek bohorovně levituje
nad problémy světa
antény vyhrožují nebi
jak štíhlé bodáky pušek mířících nazdařbůh
stejně střílí jen tupými
a nazpět nasávají digitální prach
určený do odpadkových pytlíků hlav
jejichž kvóta přesáhla kapacitu
už sotva co přijímají
spíš hrudkují čpící informace
odplivují slepence špíny se slinami
měsíční srpek bohorovně levituje
uměl to dávno před stvořením světa
toho našeho
světélka kdysi zaniklých hvězd
se jedno po druhém propichují
oponou námi unavené tmy
jeden den pokorným smířením končí
aby se zítra zpod prahu vysoukal zas nový
další v řadě den
kulisy věčně stále tytéž
neohrané
zůstanou na scéně i tehdy svěží
kdy my už tu dávno dohrajem
vždyť nejsme tím tajemstvím drahocenným
co napříč věky střeží
Praha, 7.9.2016
https://www.youtube.com/watch?v=sjYHTCR0qBk
Komentáře (52)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Chvilku tu nejsem a hned vřava...kdo komu šlápl na nohu a koho bolí hlava? Jo někteří pod různými nicky vyvolávaj hádky, beru je jako zvláštní jedince, nezralé, nejisté ve své duši..ta záštička už v srdci musí nějak být zakořeněná..ale k tobě Amonasre...znám hodně lidí,tak si dovoluji poznamenat,že pro mne jsi jeden z nejčestnějších lidí, které jsem mohla potkat...a k básni nemám výhrady, zdá se mi plná osobního nadhledu,který je ti vlastní. Rozepsala jsem se, promiň...většinou jdou tyhle debaty mimo mne...
14.09.2016 09:51:38 | básněnka
Zalapal jsem po dechu, Ivano – to pro Tebe skutečně není typické, aby ses tak rozepsala. O to víc mě těší, co jsi tu měla potřebu sdělit, a ještě víc si toho vážím. Úplně se mi ale roztřásla kolena, abych Tě snad někdy nezklamal – cos to na mě probůh naložila…? ;-)
Píšu, jak umím a jak to cítím - když se to někomu líbí, dělá mi to radost, pokud se to někomu nelíbí, neskáču kvůli tomu samozřejmě metr dvacet, ale když se to někomu nelíbí soustavně a z principu, divím se, že mě stále čte. Snad nějaký druh masochismu? Nevím. Nakonec se ale svět a snad ani Liter kvůli tomu nezboří, tak co… ;-))
16.09.2016 02:25:52 | Amonasr
Já to mám tak, když mne báseň nezaujme, nekomentuji a jdu dál, nemám patent na rozum a pokud nezaujme moje dílo, taky se nehroutím....určitý masochismus v komentování u některých osob také vnímám, sdělují totiž pouze své pravdy...postoje pro čtenáře, jak mají reagovat, nemám ráda, když se mi něco podsouvá, názor si dělám sama...a že jsem na tebe naložila tu tíhu cti...vždyť ji v sobě máš...ovšem do Mirka Dušína máš daleko...:-)
16.09.2016 07:38:15 | básněnka
Mluvíš mi z duše - není to sice v Tvém případě pro mě až tak překvapivé, ale milé a povzbudivé je to vždycky. A navíc bych to tak precizně ani nezformuloval :-) A jsem rád i za ten dodatek - nevadí mi to kvůli mně, když mě někdo neznalý za Mirka Dušína považuje, ale vždycky se před tím každého, komu to dodává falešnou kuráž, raději snažím nenápadně varovat - někdy ovšem marně, ale to už je pak jeho problém... ;-)
16.09.2016 23:14:10 | Amonasr
Zamýšlím se jak nepateticky komentovat... :-D
Co třeba - variace balkónové scény?
13.09.2016 21:56:09 | A42
:-D To není špatný nápad, jen aby to ale nebylo posuzováno třeba pro změnu jako klišé ;-))
14.09.2016 00:28:33 | Amonasr
Snad ne, na světě je spousta balkonů, každý jiný.
Mimochodem, nějak nevím, co měla za smysl ta obsáhlá disputace, na kterou jsem tu náhodně natrefila. Na literu je registrováno asi 20 tisíc účastníků, snad si jde vybrat, co se líbí a co ne.
14.09.2016 10:59:35 | A42
To je fakt :-)
A pokud jde o onu disputaci, taky mi smysl téhle umanutosti poněkud uniká. Ale není vždycky nutné všemu rozumět... ;-)
15.09.2016 23:28:51 | Amonasr
i ty básníku s patosem, jak si přišel k tak skvělýmu promo týmu ? :DDD
13.09.2016 17:30:43 | maryshka
První čtyři verše jsou bezva, opravdu nádherný obraz. Zbytek tvůj obvyklý, a mě neoslovující, patos.
10.09.2016 09:48:11 | tall&curly
:-D Mysli si co chceš, co je mi do toho :-)) Možná bys ale mohla odhodit pokrytectví a neoslovovat přímo mě, když oba dávno dobře víme, že pro mě Tvůj názor (po naší zdejší letité vzájemné komunikaci) není směrodatný a nemám nejmenší důvod ani chuť se jím řídit. Možná by bylo lepší, kdybys svou kritiku mých textů neadresovala mně, ale neutrálně ostatním čtenářům, kterým je to Tebou ostatně určeno. A klidně strhej a onálepkuj každý můj text – pokud nemá dílo kromě příznivců i své odpůrce, nestojí za nic, takže to i uvítám ;-) A bylo by to od Tebe i poctivější ;-)
P.S. Chtěl jsem nejdřív nechat Tvůj komentář bez odpovědi, ale mohlo by to vypadat neslušně nebo bojácně, když ho adresuješ přímo mně. Tak co jsem měl dělat… :-/ ;-)
10.09.2016 13:49:33 | Amonasr
Josefe, obávám se, že Tall má pravdu. Ten úvod je vážně moc fajn a je velká škoda, že se ve stejném duchu nenese i ten zbytek.
Celkem nechápu, proč ti právě její komentáře tak vadí. Nesleduju tě a tak netuším, co všechno ti k dílům píše, ale když se setkám s jejím komentářem jinde, tak povětšinou trefuje hřebíček na hlavičku a v tomhle konkrétním případě je taky dost přesná. Kolik lidí, kteří jsou něčeho takového schopni, tu vlastně je? Oni asi jsou, ale kdo z nich aktivně komentuje? Fajn, mohla se víc rozepsat a ten patos krapet konkretizovat, nebo podrobněji rozebrat, jenže si uvědom, že inteligentní lidi něco takového prostě nebaví a dělat to nebudou.
12.09.2016 09:10:23 | Luky-33
Luky, možná jsi vystihl celou podstatu problému komunikace mezi mnou a tall&curly hned tím prvním konstatováním, že se obáváš, že Tall má pravdu. Já zkrátka nevěřím v poezii (a vlastně možná v ničem) na jedinou možnou pravdu. Nepíšu proto, abych se trefoval někomu do vkusu, píšu ale rád, baví mě to a pokud to někoho osloví a vyvolá to v něm i potřebu zpětné reakce (nemůžu si na jejich množství naštěstí stěžovat), přináší mi to radost a uspokojení. A nemusí to být jen pozitivní reakce. Je logické, že ne každého můj způsob psaní nebo uchopení tématu osloví, leckomu může být i proti srsti. Ani takové reakce mi nevadí, jen u tall&curly dost dobře nechápu, proč má potřebu mi to sdělovat čas od času stále dokola. Její vkus už dávno dobře znám, takže tahle její opakovaná sdělení nemají pro mne žádnou novou validitu. A ona to ví taky. Předpokládám proto, že má potřebu sdělovat spíš mým čtenářům než mně, že jí můj styl psaní nesedí. OK, má-li tu potřebu, ať jim to sděluje, ale mě už do jisté míry obtěžuje na její stále stejné výtky a pocity také stále stejně odpovídat. Pokud tedy tyto své pocity nebude sdělovat přímo mně, nebudu jí na ně muset odpovídat a uleví se mi. Asi jsem totiž příliš staromódní a jsem-li osloven, zdá se mi neslušné neodpovědět – záleží mi na mé pověsti a nechci být považován druhými za arogantního křupana, který se s někým nebaví prostě jen proto, že nemá na věci stejný názor. O nic jiného mi nejde. Tím nechci říct, že bych se k její kritice nechtěl vyjadřovat vůbec – ale jen tehdy, objeví-li se v ní něco, co jsme tu oba už stokrát neomleli.
A jen tak pro odlehčení. Myslím, že to naprosto přesně vystihl jeden z mých kamarádů a zároveň i můj občas dost nekompromisní kritik a oponent (na jehož názory často dám a někdy i text upravím, než ho sem zavěsím), který mi k této konkrétní diskusi s t&c, když jsem ho požádal o názor, m.j. napsal: „…vaše vzájemná pozice je za ta léta zády k sobě, takže tam už žádná polemika asi není na místě… …myslím, že už to ani nikoho nezajímá...možná tak prvních pět střetů ještě někdo četl, teď už je jistě většina literovců aklimatizována na vaše půtky :D“ Nemám sice od něj souhlas k této citaci, takže ho ani nebudu jmenovat, ale snad mi to odpustí :-)
12.09.2016 11:08:16 | Amonasr
Jestli tu někdo něco vystihl, pak to byla Tall a já se s jejím pohledem na věc ztotožňuji. Myslím si, že číst umím a rozlišit klišé od skutečně upřímného a vnitřně osvobozeného textu také. Domnívám se, že tvá snaha o „převlečení“ fakt do kabátku jedinečnosti vnímání světa umění je sice šikovné, nicméně nefunkční.
Dovolím si ještě jeden závěrečný postřeh. Tall sice vůbec neznám, ale přesto jsem si jistý, že s tím co dělá, nepřestane. Ta její „potřeba sdělovat“ totiž není motivována ničím negativním, naopak je jen upřímná a to se smí…
13.09.2016 09:23:02 | Luky-33
Luky, netušil jsem, že se Tě tak může dotknout ona zmínka o „jediné možné pravdě“ - až tak dupnout na kuří oko jsem Ti fakt nechtěl ;-) Usmívám se, s jak povýšeneckou dikcí jsi mi teď odpověděl, a také to plně a krásně zapadá k obvyklému způsobu komentování tall&curly - jako by to psala ona sama. Je vidět, že máte k sobě neuvěřitelně blízko.
Nicméně o tom, že se ztotožňuješ s jejím „jedině správným“ pohledem na poezii, vím dost dlouho, protože ty mě sice nesleduješ, ale já Tě čtu pravidelně. Dost jednoznačně ses k tomu ostatně přihlásil ve své nedávné definici poezie – sice z mého pohledu pokus nic moc, ale stanovisko je to poměrně nedvojsmyslné. Dokonce jsi teď v hodnocení mých textů použil její častý nálepkovací aparát – „klišé“ a „nefunkčnost“ jsou jedny z jejích nejoblíbenějších visaček. Inovativně jsi do toho možná vnesl ono „převlečení“, třeba si to od Tebe příště ráda vypůjčí zase ona. Vnímám i to, že od dob, kdy jsi mě také četl, ses zřejmě ve své jasnovidnosti a schopnosti rozeznat to „jediné pravé umění“ posunul dál, k čemuž Ti můžu jen blahopřát! :-)
No nic, dost ironie a trošku zvážním, i když ne tak moc ;-) Brát jenom jeden způsob psaní poezie jako ten jedině správný, je sice možné, je to koneckonců jen a jen vaše věc a co je mi do toho, ale možná vás to oba ochuzuje o její pestrobarevnější vnímání a třeba se tím také připravujete i o nějakou tu vnitřní radost navíc. tall&curly jsem to psal už několikrát, ale teď to tedy poradím nezištně i Tobě – co se zkusit brát alespoň o trochu méně vážně? ;-) Hezký den! :-)
13.09.2016 14:55:01 | Amonasr
Myslím, že lidé jsou inteligentní dost a tak nepotřebují návod k tomu, jak mají věci pochopit. Co jsem napsal je zřejmé. Ostatně každý si to může přečíst…
Velmi se mi však nelíbí, jak přetavuješ věcné připomínky v ryze osobní záležitost plnou emocí. Jak se snažíš polarizovat zdejší čtenáře. Jak nesmyslně tvoříš takové to „my“ a „oni“. Jak se pokoušíš přivlastnit si pravdu a spoléháš na to, že to projde, protože je to přeci v „našem“ zájmu… Jenže jsou lidé, kteří něco takového nestrpí, nevydrží tomu přihlížet a mlčet. Fakta zůstanou fakty, pravda pravdou a faleš falší, bez ohledu na to, kdo jich užívá.
Jediné v čem jsem se myslím posunul dál, je v názoru na tvé pravé já. Ano, přiznávám, že jsem ho kdysi vnímal jinak. Jak? No přeci úplně stejně jako každý nově příchozí… Nechci a nebudu nikomu nic podsouvat. Prostě jsem se úplně obyčejně a lidsky mýlil.
13.09.2016 16:51:10 | Luky-33
Ano, mýliti se je lidské :-) Hlavně, že jsi mě už tak dobře poznal, že o mém „převlékání fakt“ můžeš mluvit s bohorovnou povýšeností jen jako o věcné připomínce, v níž není nic osobního – zato já všechno přetavuju jen osobně :-) Obdivuhodný způsob nazírání, kdy to, co je dovoleno Lukymu, není dovoleno Amonasrovi. OK, zní to sice trochu inkvizičně (včetně toho plamenného odstavce, kterým se nepřímo pasuješ do role soudce nad pravostí fakt, pravdy, a falše), ale snad to nějak přežiju :-) Good luck, Luky :-)
13.09.2016 17:08:55 | Amonasr
Jako obykle když ti dojdou argumenty, začneš se navážet do lidí. A taky ta maska hodného strejdy, co si tu buduješ, se trochu poodkrývá.
Každý, kdo si bude chtít zodpovědně udělat obrázek, si může přečíst moje a Lukyho odeslané komentáře, které jasně říkají, že o "jedné jediné možné pravdě v poezii" nemůže být řeč a že o ni nikdy nešlo. Jediné, o co tu jde, je dobré a špatné psaní. Nebo lépe řečeno autentické a neautentické psaní. A to tvoje je z mého pohledu nanejvýš falešné.
13.09.2016 15:25:18 | tall&curly
Každý čtenář, který má svou vlastní hlavu, musí vidět, že mezi tvými "všeobjímajícími pozitivními komentáři, v nichž si všichni rozumí, souzní spolu a mají se rádi" a mezi těmi osobními hysterickými útoky, co jsi napsal dnes tady a nebo kdykoliv, kdy jsi narazil na oponenta, je takový zvláštní rozpor. A otázka je, kdy jsi tady autentický? Ve chvíli, kdy je klid, a nebo ve chvílích, kdy se nehlídáš? Ale to už skutečně zacházíme daleko...
13.09.2016 17:18:29 | tall&curly
Jsem autentický stále a přitom se i hlídám, zrovna jako tady, neboj - kdybych se tu nehlídal, vypadalo by to úplně jinak :-D A o čtenáře bych se nebál a nepokoušel bych se jim naznačovat, co si "musí myslet" - tak to opravdu nefunguje, abych použil Tvé oblíbené zaklínadlo ;-)
13.09.2016 17:22:50 | Amonasr
A opět jsi nanosila další kupu dříví do svého vlastního lesa. Ale co je mi do Tvého lesa? Víš, co nechápu? Nikdy jsem nedokázal pochopit lidi, kteří se stále vnucují tam, kde nejsou zváni ani vítáni. Zkoušela jsi to na mě už jako Černý motýl tmy, pak jako Bylinná směs a zase si nedáš pokoj. Celý život jsem se nevnucoval nikomu, kdo o to nestál, je to pro mě něco nepředstavitelného. Ty už přece dávno musíš vědět, že pro mě nejsi žádná autorita přes poezii, a můžeš mi věřit, že ani nikdy nebudeš. Vím, proč to píšu – my dva jsme každý úplně někde jinde a tam, kde jsi Ty, já skutečně nikdy být nechci. Dokážu vést diskuzi s lidmi, kteří mají jiné názory, ale nenechám se od nikoho zvysoka poučovat, notabene když si jeho názorů a způsobu jeho komunikace s druhými ani zbla nevážím. Nevadí mi, že jsi autoritou pro Lukyho a nějakou další skupinku zdejších autorů a přeju vám to, je to opravdu jen vaše věc. Ale vnutit mi své názory a pocity nemůžeš a ani nikdo jiný. Proč to probůh stále nechceš pochopit? Kde máš nějakou hrdost? Mně by ani ve snu nenapadlo něčí díla tady nálepkovat a pořád se někomu pod jeho texty nutit způsobem, který je takto jednostranný a nezlob se, opravdu vtěrný. Občas mě v té souvislosti napadá i nečeské slovo „kinderstube“. Vím, že nemůžeme být všichni stejní, ale nad Tvou dotěrností už fakt můžu jen kroutit hlavou…
13.09.2016 16:34:50 | Amonasr
Blokuj si mne. Dokud si mne nebudeš blokovat, já budu na literárním webu svobodně psát své literární názory.
13.09.2016 16:38:16 | tall&curly
A já svobodně kroutit hlavou ;-)
13.09.2016 16:40:00 | Amonasr
To klidně dělej, ale bez osobních urážek ;)
13.09.2016 16:41:08 | tall&curly
Neboj, ty mi nejsou vlastní ;-)
13.09.2016 16:43:57 | Amonasr
Tvé komentáře to moc nepotvrzují.
13.09.2016 16:59:50 | tall&curly
Podobné soudy bych nechal na těch, kteří to můžou vnímat nestranně ;-) Ale chceš-li mít poslední slovo Ty, ještě si klidně posluž ;-)
13.09.2016 17:13:37 | Amonasr
Takže věc se má tak, že ty léta píšeš, každý den stále stejné básně, pod kterými se objevuje více méně stále ten stejný typ komentářů, a to je v pořádku. Ale můj čas od času objevivší se komentář je otravné opakované sdělení, nevalidní stále stejná výtka :)
Jasně, že všichni víme, že takhle liter funguje, ale když to napíšeš takhle bílé na modrém, dost se ta absurdita celé věci obnaží.
Jinak zdravím tvého kamaráda, netušila jsem, že jsem tak populární a že tě mé názory až tak moc nezajímají ;)
12.09.2016 11:45:03 | tall&curly
Přeber si to, jak chceš ;-) A pozdrav jsem kamarádovi předal - děkuje a také Tě pozdravuje a přeje Ti hezký den :-)
12.09.2016 12:01:53 | Amonasr
Nechápu to drama v tvé reakci. Mým prvotním záměrem bylo pozitivně ocenit ten obraz prvních čtyř veršů. Proto jsem napsala komentář. Jinak bych tvé básni nevěnovala pozornost, protože vím, že tebe mé komentáře (přesto že tedy na ně vždy obsáhle reaguješ) nezajímají, stejně jako mě obvykle nezajímá patos tvých veršů. A dodám, že slovo patos nemusí mít vždy jen negativní význam.
Ano tedy, příště napíšu svůj komentář tak, aby byl adresován i všem ostatním čtenářům a ráda bych, kdyby se tím tedy na literárním serveru, který je zaměřený na vkládání, čtení a komentování děl, řídili všichni. Já si na nějaké výjimky nepotrpím :)
12.09.2016 06:45:20 | tall&curly
Vše podstatné jsem napsal už v odpovědi Lukymu, tak to ber prosím tak, že to je to odpověď i na Tvoji odpověd. Dík :-)
12.09.2016 11:14:54 | Amonasr
Líbí se mi - odpadkové pytlíky hlav, myslím měla bych ho vyměnit, je to takový sáček jako do vysavače? Voni mi teda říkali v servisu, že moji kapacitu nikdy nepřesáhne... ale co kdyby se protrh...? :-)
09.09.2016 05:11:25 | Iva Husárková
:-D Jj, tak nějak jsem si to představoval - to případné protržení se myslím občas i stává, se všemi neblahými důsledky... ;-)))
09.09.2016 12:06:38 | Amonasr
měla jsem ho jako na dlani...večer, když jsem se vracela z práce...bohorovně levitoval...nad spícím městem...úsměv.z.
09.09.2016 00:44:10 | zdenka
Je to hned veselejší a uklidňující, když nás provází nocí a zkrášluje ji :-)
09.09.2016 12:05:28 | Amonasr
vzácné lůno stříbrné Luny-váží navyčíslitelné megamakrotuny..a to jistě
netvrdí jen Lunatici...:-D**
08.09.2016 20:53:06 | Frr
:-D Jiří, jako vždy se nezapřeš :-DDD Njn, asi by bylo i poetičtější napsat "srpek lůna Luny" než jen obyčejný "měsíční srpek"... :-D ;-))
09.09.2016 11:55:23 | Amonasr