Druhá volba

Tak jde čas a co je vlastně důležité.
Člověk co vedle tebe stál,
a zůstane už vryté,
že si si ho nevybral.

A ten člověk bude dělat chyby
dokola ty stejné
jako kdyby
vážně věřil,
že teď to bude jiné.

Asi si za to může sám.
Vždyť máme stejné touhy
po celý čas bytí
a život je dlouhý
není zbytí
než přiznat si,
že občas bude sám.

Doufajíce, že první volba
bude v něm
A skrytě doufat,
že ta opravdu první, druhá, třetí zmizí
budeš vedle něj stát
a on může přesvědčit sám sebe,
že ještě tak docela
nejste si cizí.

A hledat blízkost dalších
- možná příště - slibů.
A jak to tak chodí, věřit,
že neděla dokola tu samou chybu.

Není špatné být sám,
možná proto se naučil vyhýbat
raději si nepřipomínat,
že lidé mu budou cizí.
Nový přijde,
starý zmizí
a brzy už jeden po druhém
ani nevzdechne.
jen ten pocit ho asi mrzí,
jakože se vlastně nic nezměnilo.