Tikoty (v) soukromí

Kolemjdoucí vydechují sny s příměsemi

prodáváš těla těch zmizelých aby bylo na nájem

„zatracená nihilistko…“

pořád ho slyšíš tikat?

jeho stín vychází nad střechami a vrhá stíny do oken

máš povahu listopadového listí

když se rozsvěcují lampy

každý rok o něco dřív

se touláš prochladlými uličkami

a sražení beránci dechu

odpouští minulosti

těsně poté

to začalo

být

osobní.