když usínám
mám nad oknem tiché nebe
když usínám bývám sám
a všehno je prázdné
i naplněné
chtěl jsem to všechno všem říct
chtěl jsem všem říct ty věci sám
říct je sám za sebe
jenže to nebe
jsou jenom slunce a mraky
a za ním nekonečnost vesmíru
a v něm
všechny možnosti které se právě teď dějí
a já
již brzy oběšený na obyčejném stromě
jsem jednou malou obyčejnou součástí
toho všeho
nezavěšuj se
ještě to není dokonalé
je málo světla a nepřijela televize
ještě musíš chvíli žít
budeš schopen říct potom na kameru
co se ti vlastně se životem stalo a proč si ho musíš vzít?
nezavěšuj svůj hovor protože s tebou nikdo nemluví
je to prostor nebo celý vesmír kde každá jednotlivá hvězda je něčím sluncem
ale tak vzdáleným jedna od druhé
že je zbytečné představovat si jestli tam mají stejného boha
nebo jen toho falešného
děti noci ve velkém širém pustém světě bez nápadů a bez invence
kde včera znamená pozítří
děti které se upínají k pokřiveným modlám
ke karikaturám sebe sama
děti které vidí idoly v prázdných obalech co na sebe shlížejí z nebes rozbité společnosti
chci být jedinečný
originální
jako všichni ostatní kolem mě
jsem antihrdina dospívající v době která byla převálcována současností
v životě který je sterilní nadopovaný k utišení a mrtvolně chladný
bez skutečných emocí
jsem v bezpečných iluzích svobody a nekonečných možností
jsem snadno formovatelný, jedinečný a proto snadno zapomenutelný
jsem člověkem ve světě kdy každý může být hvězdou a krátkodobou superstar
chci být jenom jeden
zapamatovatelný
jako všichni ostatní kolem mě
skoro každý den telefonuju se svou přítelkyní
máme si co říct
já miluju tebe ty miluješ mě
jsi ten jediný na světě a ty jsi ta jediná
naše láska je podle všech rad dokonalá
jako slon v porcelánu
přesně tak to má vypadat přesně tak nás chtějí mít
jako malého latentního hitlera v krabičce poslední záchrany
stiskni když už si nevíš rady
on si vás pak už nějak přebere
svět je místo kde se bahno zakrývá kulisami hřejivého slunce
ale kde si můžeš koupit trochu strachu
když se potřebuješ na pár hodin bát
než zajdeš s někým na oběd
a budeš si povídat o tom
co nového jsme zase objevili
a v jak špatném světě dnes žijeme
ve světě který potřebuješ se svět který ti nesedí kritizuje nejlíp
od monitoru v pohodlném křesle
tady jsou všichni ti chytří
před hnijícím masem mrtvých lidí
před nespravedlností
se dá z místa mezi čtyřmi stěnami
utéct mnoha způsoby
ne ty se nevěš
ten vedle tebe je prostě vhodnější