Anotace: Píseň - poslouchej na odkazu níže!
AUDIO:
https://soundcloud.com/tomcortes/tom-cortes-okno-v-centru-mesta
I když si myslím že jsem sám,
tak stále někam utíkám
a po oblacích se pak v noci tajně vracím
k dvěma stejným adresám.
Znám všechna jména na zvoncích.
...nebo aspoň jedno z nich!
A o svých cestách k tomu oknu v centru města,
moh' bych popsat spoustu knih.
Nosím v hlavě misky vah
a v jedný kuráž, v druhý strach.
Proč jen řeším, která z nich je pro mě těžší,
když nepřekročím tvůj práh.
[: Tvý okno v centru města. :]
[: Když začnu nejde přestat. :]
Zas nocí ženu se jak na koni,
pak váhám zda mám zazvonit.
A kolem zvonků jsou mý otisky
a tráva voní po whisky.
A v sedmým patře mluví o lásce
a jinej tahá za vlasce.
A až se vypotácí novej den.
to všechno ze mě odejde.
Muzika super. Text, když pominu jeho rytmickou dokonalost (u tebe vcelku samozřejmou), je obsahově taky fajn, ale zasloužilo by v něm na úkor některých klišé ještě přitlačit na civilní notu.
18.10.2016 20:09:20 | Nikotin
S těma klišé naprosto souhlasím, ale co si budeme povídat - je to pořád jen pop. Ono je ten žánr poměrně těžké vyplnit smysluplným textem, který bude mít alespoň drobnou "uměleckou" hodnotu a zároveň v něm vybalancovat zpěvnost, rytmiku a ještě srozumitelnost pro širší publikum.
Jak jsem psal, tuším Hledačovi: ty klišé jsou v případě popu vlastně zároveň žánro-tvorné a můžou pomoct posluchačům se v tom trochu lépe zorientovat. Ty nejvíc okaté musí pryč, o tom žádná, ale ty, které ne-čtenář poezie neodhalí mi tam při interpretaci nevadí.
19.10.2016 15:39:43 | Tom Dvořák