Oči

Oči

Anotace: Tak po delší době, jsem zas tady(neděste se).. Tak třeba jste na mně ještě nezapomněli... (X.x)

Na hladině utopených očí voněly stopy mládí
a plakal smutek prázdnoty.

V slzách udušeného světla šeptala noc a krev.
Z blednoucích tváří a ze rtů samoty
jí utíkal hněv
úzkostný víc než shnilé kopretiny.

A zašlé vzpomínky trýznily kresbu na zápěstí
co život tvárnila.
A v zlomených světech podle not
dívka tiše blouznila

o hlubinách
v oceánu ticha a prázdnoty:

Byl to můj hlas,
jenž sevřen tmou a tajemstvím zármutku
uhasil světla nadějí a zapálil
svíci u kříže.
Když v strachu u provlhlé zdi jsem psala

očím,
rzivé vzkazy do půl mříže,
o tom jak slzy mrtvého světla všeptávají
mou smrt.
Autor BlackTangerine, 12.02.2007
Přečteno 383x
Tipy 2
Poslední tipující: pejrak
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Řekl bych, že bylo na čase se vrátit. Jinak by tu něco chybělo.

14.02.2007 21:40:00 | Blazius

líbí

Posílám paprsek zlatobílého zpívání...
třeba se dotkne...
tam někde ve tmě...
k usmívání...

:o)
Děkuju!!
A jsem moc ráda, že zase píšeš...

13.02.2007 10:43:00 | Cecilka

líbí

kukačko neděkuj.. :( ... a večer tu dám jednu pro Tebe

13.02.2007 10:25:00 | Zamilovaná do nezamilované doby

líbí

jsi tu?

13.02.2007 10:17:00 | Zamilovaná do nezamilované doby

líbí

... dobří holubi se vracejí ... chtěl by se říct ... tak Tě vítám zpátky ... stále stejně temná ... Mandarinko ...

13.02.2007 10:16:00 | JardaCH

líbí

zapomenout na Tvoje verše nešlo, černá mandarinko:)...jsem ráda, že nějaký jsou zpátky, stejně temný a vícevýznamový jako kdysi
jestli si pamatuješ, dříve Habituelle, teď už jen Trdlo:)měj se

12.02.2007 21:10:00 | Trdlo

líbí

Krásná báseň, nerušený sled myšlenek a poetických obratů

12.02.2007 21:07:00 | Gaha

líbí

Všeptávají... ale.. to, aby šepot poradil, doletěl, to je práce, že.. ? To znám.. Víš, nebudu tvrdit, že ti rozumím.. Někdy sama vím, že nikdo rozumět nedokáže, neívm, na co si tadyktenhle vymyšlenej svět pořád hraje.. jenom se točí a točí a je tak zatracen omezenej, že to umí jenom dopředu a pořád jen zrychlovat a zrychlovat.. a všichni se točíme.. a mlžíme se v něm.. a končíme v sobě za mříží, za tou nejkrutější mříží.. a to, že nás někdo má rád.. je taky vymyšleno. ... a jestli uvěříme.. bude nám líp.. a nebo hůř
.. já tě mám ráda..

12.02.2007 20:35:00 | Zamilovaná do nezamilované doby

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel