Den se počmáral
tmou světlem ulicí zářivou
a v lucernách pavučiny
nadýchané jemně v dešti nasáknou
atmosféru snů
dnů i nocí popsaných sešitů
s kaňkami bez kaněk
a oči dýchají nebem
co se odráží v oříškové
kávě
v limonádě,vodě
v posteli kamení na podlaze svíčky
pozor nespal se
hořím …
sleduji světlo na druhé straně města
u popelnic se povaluje kufřík
slyším křik a bolest ze sousedství
zatím se ale všichni radují
ještě se to nestalo ještě nejsem
divákem přítomnosti
zatím sleduji jen budoucnost
po kapkách
co se plouží cestičkou svou skleněnou
a spojují se v jednu jedinou