Poslouchej ty hlasy

Poslouchej ty hlasy marnosti
Myslel sis že porazíš smutek hlupáku
Měl jsi snad občas i radost
Když se ti zdálo že je v defenzívě

Ty starej vole
Tolikrát ti sám říkal
Že až tě přijde dorazit
Bude to ze světové strany
O které zatím nemáš ani tušení

To černý spřežení co sis najal
To byly koně z jeho stáje
Jak sis mohl nevšimnout
Že se obloukem pomalu vrací
Na místo tvé největší zranitelnosti

Jen si zavzpomínej
Na odpolední slunce
Na těžkou hodinu
Na hodinu šakalů

Smutek je upír
Možná jsi to v dětství tušil
Na rozdíl od tebe
Má spoustu času
A umí ti jít naproti po cestě
Po které před ním utíkáš

Pamatuješ?
Dva klíče
Myslel sis jaká je to výjimka
Ale každej má dva klíče