Květ růže

Květ růže v zahradě temna,
stojí tiše, jemně stená.
Rudé barvy, téměř černý,
stojí sám, všemi opuštěný.

Deštěm smáčený,
stojí smutný,
před domem hrůz,
mučení a strašných lůz.

Cítí dotek nože,
cítí jak ho řeže,
je mu zima, cítí chlad,
smrt mu dala šach mat.

Na zem padl mrtvý,
bez lítosti uřízlý.
Vrah ho poté sebral,
a své dívce dal.