Kříž u cesty

Pod dubem na šedivém rozcestí,
Pokorně trpí Kristus na kříži.
Oči má unavené lítostí,
A každé ráno slunce vyhlíží.

Tiše nám odpovídá bez ptaní,
Zná odpověď na každou z hádanek.
Na podzim vítá bratry havrany,
Na jaře žluté květy sasanek.

Jen kámen s chladným kusem kovu,
Svědectví pomíjivé paměti.
Když zima rozpustí svou hřívu,
Drží stráž nad krajinou závratí.

Pod dubem na šedivém rozcestí,
Tam kde se čas a prostor protíná.
Již nezbavuje srdce slabosti,
Někdo mu zlomil obě ramena.