Poustevník 2

Když se zplodí obluda,
je to velká ostuda.
Proto žiju samotný,
život plně svobodný.

Netrápí mě pravidla,
proto dělám povidla.
Toď má prostá potrava,
vaření je otrava.

Plnovous a mastný vlasy,
hrb na zádech taky asi,
tvoří celek mojí krásy,
já snad nejsem lidský rasy.

Povídám si s kamenem,
celou noc i každým dnem.
Je můj pravý kamarád,
co má poustevníka rád.