Krůpěje času

Po špičkách chodí
kolem vyhaslé hvězdy
potůčky praskají
na rudém nebi
plamínky noci šumí

potichu, s nářkem stébla
oddáváš se
iluzím
poznamenána stářím
bez životních závazků
navždy odcházíš
s voňavým pocitem
a odpouštíš
teď už vím
zůstalas v srdci
bolavému tělu blíž