Pomsta

Až na kopec přijdeš znavený,
až zříš z údolí plameny,
až uvidíš hořící les,
až naposled zaštěká pes,
teprve pak budeš volný.

Z okovů propuštěn,
z nekonečna betonových stěn,
z žaláře hladu,
z vlhka a chladu,
budeš moci odejít.

Však půjdeš pustým krajem,
však můžeš zemřít hladem,
však slunce pálit bude,
však tobě se nesnáz půjde,
ale do cíle musíš dojít.

Teprve až poznáš, kdo vzpouru hnal,
teprve až poznáš, kdo byl pro ně král,
teprve až poznáš, kdo do vězení tě uvrhl,
teprve až poznáš, kdo tvou loď převrhl,
pak budeš moct mu hlavu stít.