podzimní drobnůstky

hryže jen to,
co nepatří ti,
co nevezmeš si
na věčnost

 

přesto si myslím,
že to není lehké
naplnit radostí
srdce své jemné

 

ať krunýř
bolesti a strachu
prorazí
chuť žít, smát se
a statečnost

 

- - -

 

vzpomínky jsou fajn
pokud jsou krásné
běž raději ven,
než zpátky
hledej krásno
tady a teď
a za chvíli budou
i hezké svátky

 

- - -

 

já myslím,
že štěstí je,
jen tak se zastavit,
zůstat vnitřně klidný
a být

 

- - -

 

popravdě,
netuším její důvody
a ráda čtu
tvé básně

 

ale mám chuť
na ty slova reagovat
asi takhle:

 

"Dobít?"
jako baterku?
nebo jako boxovací pytel?

 

to raději big-beat

 

"Dostat?"
jako zboží v krámu?
nebo jako přechytračit?

 

to raději
sama bude tančit

 

"Mít?"
jako vlastnit?