Vílí panna

Opar vznáší se nad studánkou,,
zadívej se do něj jen na chvílí krátkou.
Do oka padne ti obrys vílí panny,
přibliž se k ní klidně,bez báně a hany.
Propleť v prstech svých její světlý vlas,
uslyšíš, jak zpívá,ten sladký hlas.
Uvidíš tančit ji,jak anděla se vznášet,
zimu kolem ní budeš klidně snášet.
Rozevlají se šátky,zašustí,jak motýlí křídla,
jako by byly tance sídla.
Pohladí Tě svou ručkou mrazivou,
celý vesmír uvidíš pod vodou.
Pak rozplyne se,uletí pryč,
buď tiše, nepokaz tu chvíli,nekřič.