Anotace: Možná budeme hrát hru, co jsem s tebou hrával, tenkrát jsi byla Sabina a moc šancí já ti nedával, možná pro tvůj strach, který šaty strhával, že když anděl spí, Ďábel karty tajně rozdává...
Možná budeme hrát
hru co jsem s tebou hrával
tenkrát jsi byla Sabina
a moc šancí já ti nedával
možná pro tvůj strach
který šaty strhával
že když anděl spí
Ďábel karty tajně rozdává
Byla to jen naše věc
o tom není pochyb
teď chceme vědět víc
být čistí a bez chyb
V uších stále zní
slova co nespí
,,že na pergamen mý kůže
plamen kreslí záhadný růže"
Prý inkoust z dopisů
prach dávno svál
láska tu zůstala
znovu ji prožívám
I dnes horký proudy
kreslím rád
obrazy tvé jako ve snách
daly mi to znát
Tenkrát i dnes
mezi námi se táhne
skrytá, zlatá žíla
a svoji daň bez rozpaků
si vybírá
Chci ti tu říct
že láska dávno nebolí
můžeš mlčet nebo říct cokoliv
že když něha vládne, ego umírá
a slunce ráno opar mlh
ústy dlouze protíná
Prý inkoust z dopisů
prach dávno svál
ale láska tu zůstala
tak ji sbírám
a s Tebou prožívám
A na pergamen tvé kůže
Já blázen kreslím dál ty záhadný růže
(Hanuš Šparlinek, 1.12.2016, věnováno Sabině 21. století)
Nádherné. ST. :-))
01.12.2016 05:26:03 | Iva Husárková
děkuji, je to o slavné a nedoceněné ženě, která skutečně žila, originálně tvořila,neštastně milovala a tragicky zemřela
01.12.2016 05:58:10 | Hanuš
Tvoje báseň ji krásně uctila. :-))
01.12.2016 06:43:52 | Iva Husárková
Děkuji, bylo to tak myšlené, existuje sice film i dokument, ale báseň je niternější.
01.12.2016 17:01:44 | Hanuš